Naše společná dovolená 2018

Zpravodaj 2/2018:

Co jsme se my natěšili,
konečně ten rok přežili,
kdy na dovču vyrazíme,
další místa navštívíme.

Dvůr Králové – Penzion za vodou,
ten nebyl vybrán náhodou,
za pravdu vám všichni dají,
že leží v krásném českém kraji.

Brzy ráno vyrážíme na naši společnou dovolenou – již devátou. Je neděle, cesta krásně a v pohodě ubíhá. Naše první zastavení je v Třebechovicích v Muzeu betlémů. Je tady více než sto různých betlémů, ale tím největším je „Třebechovický betlém“, dílo lidových umělců Josefa Probošta a Josefa Kapucína z 19. století, který vznikal téměř čtyřicet let. Zachycuje biblické výjevy, ale i život lidí v městečku. Celý soubor se skládá z 2034 vyřezávaných dílů. Po prohlídce jedeme na místo naší dovolené. Je to město Dvůr Králové nad Labem v Penzionu za vodou. Naše ubytování je velmi krásné. Jsme unešení krásným prostředím, ochotou personálu a dobrým jídlem. I když na pondělí bylo plánováno volno, po obědě jsme vyjeli do Babiččina údolí. Toto je pojmenováno podle knihy Boženy Němcové „Babička“. Barunka – Božena Němcová – zde strávila své dětství. My jsme si prošli naučnou stezku, kde jsou známé objekty, jako je roubená chalupa, Staré Bělidlo či Viktorčin splav. Tam jsme také dostali smutnou zprávu o naší kamarádce.
Vždy na druhý den po příjezdu máme tzv. „seznamovací večírek“. Společně posedíme, pochutnáme přivezené vzorky, zazpíváme si. Tentokrát jsme jen v klidu poseděli a vzpomínali na naše kamarádky, které nás tak brzy opustily.
Ve chvílích volna se procházíme po městě, které bylo kdysi královské. Je zde hodně krásných renezančních a barokních domů. V 19. století zde byl hlavně textilní průmysl. Ale hlavně je zde Safari – ZOO.
Na druhý den – v úterý – jedeme zvířátka navštívit. Vezeme se safaribusem s průvodcem po „Africkém safari“. Trasa je dlouhá asi 5 km. Velmi zblízka vidíme pasoucí se zebry, antilopy, vodušky, buvoly a spoustu jiných zvířat a ptáků. Samozřejmě nemůžeme přehlédnout žirafy, které si vykračují jako dámy se vztyčenou hlavou. Safari se stalo v roce 2016 kulturní památkou.
Ve středu dopoledne jsme si zajeli na přehradu se zvláštním názvem „Les království“. Je to nejkrásnější vodárenská stavba u nás. Připomíná pohádkový zámek. Ale začalo nám pršet, tak jsme jeli domů.
Po obědě jedeme na prohlídku perly českého baroka – hospitalu Kuks. Jeho úžasný barokní areál nad řekou Labe je národní kulturní památkou. Celému údolí tu vévodí špitální kostel Nejsvětější Trojice. Kuks býval zaopatřovacím ústavem pro vojenské veterány a starce. Největší pozornost zde poutá sochařská výzdoba. Na terase je osm soch Blahoslavenství a sochy Andělů. Největší atrakcí jsou sochy Ctností a Neřestí. Sochy dvacet čtyř žen představují dobré i špatné lidské vlastnosti. Také barokní lékárna s výrobními pomůckami, krásnými nádobami, ve kterých se uchovávaly léky a samotný interiér nás doslova uchvátil.
Čtvrtek – volný den. Snažíme se ještě nakoupit si domů malé dárečky. Ale hlavně si užíváme krásného prostředí penzionu. Večer máme rozlučkový večírek. V pátek ráno po snídani jedeme domů.

Máme ještě poslední zastavení v Litomyšli. Říká se, že je to jedno z nejkrásnějších měst v Čechách. Měli jsme málo času, tak jsme se prošli po náměstí, zašli na oběd a jedeme domů.

V Prušánkách se nám dobře žije,
pracuje i vínko pije,
až nastane ten správný čas,
za rok vyjedem na dovolenou zas.

Ještě v tomto pololetí jsme vyjeli na jednodenní výlet do Bratislavy. S paní průvodkyní, která nás provedla Starým městem, jsme poznávali krásy a zajímavosti. A bylo co vidět! Pak jsme se projeli lodí po Dunaji, kde jsme si pěkně odpočinuli. Ještě prohlídky Bratislavského hradu, který se tyčí majestátně nad městem. A náš výlet končí v luxusní otáčivé restauraci ve výšce 101 metru v televizní věži „Kamzík“. Po dobrém obědě odpočinutí a spokojení jedeme z Bratislavy za deště domů.

Za seniory Květa Kopečková

Mohlo by se vám líbit...