Největší potřebou dnešní doby je Boží pokoj

Zpravodaj 4/2018:

Kam ten náš svět spěje? Když sledujeme zprávy, je to samá katastrofa. Války, konflikty, teroristické útoky, živelné pohromy…Neslušnost, bezohlednost, nezájem… To všechno jsou věci, které vyvolávají strach a nepokoj. Ale člověk přece ve svém nitru touží po pokoji. Kde ho najít?

Psal se rok 1870 a francouzsko-pruská válka byla v plném proudu. Těsně před vánocemi se obě armády setkaly na bojové linii u Arden a stály proti sobě, odhodlány vybojovat rozhodující bitvu. Na obou stranách se konaly horečné přípravy – vojáci budovali zákopy, připravovali zbraně i střelivo a na Štědrý den konečně nastal „klid před bouří“. Náhle se na francouzské linii něco hnulo – ze zákopu se vynořil osamělý voják a pomalu kráčel směrem k nepříteli. „Co to tam ten pitomec dělá?“, lámali si hlavu muži na obou stranách a s napětím sledovali, jak se vyhrocená situace vyvine. Už už se zdálo, že padnou první výstřely, když se ten muž konečně zastavil – a co to – začal zpívat. Nejprve slabě a bojácně, ale s každou notou jeho hlas sílil a do mrazivé noci znělo vítězné „Narodil se Kristus Pán, veselme se!“ Po chvíli píseň dozněla a nastalo opět ticho – neozval se ani hlásek, nepadl ani výstřel, ale přece jen se stalo něco úžasného: Pohnula se ztvrdlá lidská srdce a v takovém případě na sebe další události nedají dlouho čekat. Vzápětí se z německého zákopu ozvala stejná píseň v němčině a ke zpěvu se pozvolna přidávali muži na obou stranách, až celá bitevní linie zněla mocným, slavnostním chorálem. Bitva se zlem a smrtí byla odstartována – nebylo však vítězů ani poražených – všichni cítili, že zde zvítězil Pán Ježíš! Ten, který se narodil pro všechny lidi, tedy i pro vojáky obou válčících stran a který je aspoň na pár hodin dokázal zbavit jejich zloby a nenávisti.

Někdo musí začít – tak jako ten francouzský voják – a potom se mohou věci dát do pohybu. Nemůžeme jen pasivně čekat, ale máme nechat roztát svá ztvrdlá srdce, usilovat o to mít pokoj v sobě, vylézt ze „zákopu“ a šířit ho pak kolem sebe (v rodině, ve škole, v práci). Pak bude na jednom místě světa o něco krásněji a bude se nám lépe žít.

Vánoce (a nejen Vánoce) prožité ve vzájemné lásce a pokoji přeje

                                                                                                                                                          Vít Hába, farář

 

Mohlo by se vám líbit...