Zamyšlení nad situací v našem fotbalovém oddíle

Zpravodaj 4/2019: Ve fotbalovém oddílu nám dělají největší radost mládežnické oddíly, které se účastní organizovaných soutěžích. Mladší a starší přípravka hraje okresní soutěž, mladší žáci jsou spojeni S FK Dolní Bojanovice a hrají okresní přebor. Při těchto oddílech organizujeme i fotbalovou školičku, ve které trénují děti od pěti let pro plynulé doplnění jednotlivých kategorií.

Mládežnické kategorie nám velmi dobře fungují díky práci našich trenérů, kterými jsou František Mazuch, David Bílík, Marek Čupr, Miroslav Váňa, Josef Polášek, Michal Křivák a Petr Chytil.

Oddíl dorostu jsme pro nedostatek hráčů do soutěže nepřihlásili. Naši chlapci hrají ve sdruženém družstvu Dubňany/Mutěnice Krajský přebor dorost mladší – Vít Ostřížek a David Kunis, a ve Starém Poddvorovu Okresní přebor – Petr Řehánek, Nikolas Netík, Denis Kovačič, Matěj Polášek, Tomáš Osička a Tomáš Morbacher.

V současné době máme spoustu našich odchovaných fotbalistů v FK Hodonín, kde mají možnost hrát ve svých věkových kategoriích. Dává nám to smysl, pokud kluci nebo holky hrají vyšší soutěže, například 1. žákovskou ligu, kde se fotbalově posunují dál. Pokud hrají stejnou soutěž jako naše oddíly, popřípadě sedí na střídačce nebo hrají soutěže, ve kterých vyhrávají nebo prohrávají 10:0, tak tam je to na zamyšlenou! Tohle vše se děje v souladu s tím, že musí chodit na sportovní školu, kde mají na jedné straně super podmínky ke sportovnímu rozvoji, ale na straně druhé jsou vytrženi z kolektivu svých prušáneckých spolužáků a spoluhráčů. Po několika málo letech nadměrného zatěžování organismu (není problém, aby byli šestkrát týdně na hřišti), skončí v trychtýři se svými dalšími spoluhráči a nemají další uplatnění ve své věkové kategorii.

A tady se nám nabízí jeden z důvodů, proč nám nefunguje A mužstvo. Naši fotbalový krajánci zjistí, že se nemají kam vrátit, jsou vytrženi z běžného života, fotbalu obětovali spoustu času, nebyl čas na studia a vzdělávání. Nastane období totálního vyhoření z nenaplněných plánů a cílů a následuje ukončení fotbalové kariéry třeba ve dvaceti letech.

Tihle chlapci měli být kostrou našeho A mužstva, zúročit své zkušenosti, posunout své spolužáky ze základky fotbalově dál a bavit touhle hrou sebe a naše fanoušky.

Následuje další skupina a tady je to asi největší průšvih. Jedná se opět o to, že se hráč již nedostane dál do své kategorie, ale nevrátí se domů, kde vyrůstal. Tohle je asi nejhorší případ pro náš prušánecký fotbal, tady je to o hlavě, lidské ješitnosti a nejspíš o ambici rodičů, nevrátit se z principu.

A mužstvo se nepodařilo doplnit o nové hráče, tak po velmi dlouhé době máme již druhým rokem víkendy v naší obci bez fotbalových klání. Velmi nás tato situace mrzí, protože jsme zde vytvořili velmi hezké zázemí. Na informativní schůzku k přihlášení A mužstva do soutěžního ročníku 2019/2020 přišlo šest hráčů!! Vynakládáme veškeré úsilí na to, abychom mohli oddíl A mužstva do následující sezóny 2020/2021 přihlásit.

Pokud by měl někdo z vás chuť se proběhnout po kvalitním trávníku a pomoci nám s obnovením fotbalové tradice, bude vřele vítán jako hráč nebo technická podpora.

Za naší sportovní kariéry bývala čest a hrdost hrát a reprezentovat naši obec v jakémkoliv sportu.

Uvádíme úryvek z ročenky k 50. výročí založení fotbalu a sportu v Prušánkách:

„Skláníme se s láskou a úctou při vzpomínce na více než pět generací hráčů a funkcionářů, kteří bojovali za čest a slávu prušánecké kopané“

Za čtyři roky budeme vzpomínat již 90. výročí a bylo by moc hezké, aby fotbal v Prušánkách měl opět svou stopu a sílu. Historicky se tradovalo, že soupeř prohrával 1 : 0 už v Josefově.

Myslíme si, že za uplynulých dvacet let se v našem oddíle díky spolupráci s obcí a dalšími partnery podařilo vytvořit skutečně odpovídající podmínky pro sportovní činnost a všichni lidé, kteří se zde tomu za ta léta věnovali a věnují, jsou dostatečnou jistotou, že je o hráče velmi dobře postaráno, a množství odtrénovaných hodin, odehraných utkání a turnajů to jen dokazují. Všichni to dělají s velkým úsilím a chutí a to proto, že jim to přináší radost a chtějí zde něco dokázat a zanechat pro budoucnost. Zkusme jim tímto vyjít vstříc a zamysleme se nad tím, jak každý sám za sebe může přispět k dalšímu směřování a činnosti našeho fotbalu. Je přece fajn, přijít se pravidelně podívat na místní hřiště a vidět radost z pohybu svých dětí, rodinných příslušníků, přátel a kamarádů, anebo si sám zasportovat!

                                                                                                                      Jan Váňa, Zbyněk Hromek, Zdeněk Peřina

Mohlo by se vám líbit...