Zarážání hory

zarazani_hory_2014_11Aktuální termín: sobota 3. září 2016

Termín zarážání hory býval v okolí různý, v některých dědinách zarážali horu už v srpnu. V Prušánkách je to tradičně první sobota v září při západu slunce. Muži za zpěvu písně „Sobotěnka ide“ přichází na místo, kde se obřad tradičně koná, a na ramenou nesou „horu“, ostrouhaný tenký kmen stromu, v jehož vrcholu je upevněna kytice z devatera kvítí, jedna láhev s červeným vínem, druhá s bílým, a také bílý a červený hrozen.

Zasadí horu do připravené jámy, zasypou a upevní jej dvanácti kolíky, které symbolizují dvanáct měsíců v roku a také dvanáct apoštolů. Na kolíky se položí věnec upletený z révy. Starosta obce pak při zapáleném ohni, ve kterém shoří věnec z minulého roku, přečte jména všech vinařů, kteří zemřeli od minulého zarážání hory, a vyzve přítomné k minutě ticha. Poté některý z vinařů přečte ty části horenského práva, ve kterých se zapovídá vstup do vinohradu po jejich uzavření, a vyjmenovávají se sankce za porušení těchto pravidel. Dva střelci výstřelem z pušek na čtyři světové strany symbolicky naznačí ochranu vinohradů. Potom místní vinaři v kruhu obchází horu a postupně každý z nich sekerkou lehce poklepe na všechny kolíky. Po tomto obřadu někteří přítomní odchází i se svými hosty do sklepů, nebo zde ještě zůstávají, popíjí dobré víno, vyprávějí si nebo zpívají lidové písničky ať už s cimbálovou muzikou nebo bez ní.
zarazani_hory_07Zarážáním hory nastává období, kdy do vinohradu kromě hospodáře nemá už nikdo přístup až do vinobraní. Jedinou výjimkou je hotař, hlídač vinohradů v době dozrávání hroznů, který prochází vinohrady, plaší ptáky a chrání vinice před zloději.  V dobách platnosti horenského práva měl hotař velké pravomoci, ale i řadu povinností a byl důležitou a respektovanou osobou. Hotař patřil spolu s důvěrníky gruntovní knihy, revizory obecního účtu, odhadci dobytka, ponocným, natahovačem věžních hodin, pastýřem, obecním policajtem a bubeníkem mezi obecní činovníky tzv. služebníky, kteří se vedle obecního zastupitelstva, obecního představenstva a starosty podíleli na správě obce a byli vedení obce nápomocni. V Prušánkách bylo většinou podle jednotlivých tratí šest hotařů. Symbolem jejich funkce byl rožek, na který „hulikali“ a kocar – kožený bič na krátké hůlce.
Dříve zarážání hory organizovali hasiči a dlouho bývalo jen ve Vrchních Nechorách, kde se hora stavěla na Čtvrtce na poli stařečka Miklice u starého vyřezávaného dřevěného kříže. Ten byl v roce 1944 odvezen do muzea v Uherském Hradišti a nahrazen křížem kamenným. Ve Spodních Nechorách v družstevním vinohradě Pod Nechory se hora stavěla poprvé v roce 1954 a od té doby se tato slavnost slaví na dvou místech. Jen ve Spodní Nechorách se několikrát změnilo místo konání, hora se zarážela před družstevním sklepem, nyní už několik let na taneční ploše blízko Vinných sklepů U Jeňoura.

fotogalerie: Zarážání hory 2014

Videoreportáž: Prušánecká hora už je taky zaražená

Videoreportáž: Prušánecká hora už je taky zaražená

www.rtvj.cz: V době, kdy začínají hrozny měknout a dozrávat, uzavírají se na Podluží vinohrady prastarým zvykem – Zarážáním hory. Stejně tak tomu bylo i první sobotu v září v Prušánkách. Celá videoreportáž: Prušánecká hora už je taky zaražená

Zarážání hory (ohlédnutí 2014)

Zarážání hory (ohlédnutí 2014)

Zpravodaj z Prušánek 3/2014: První zářijovou sobotu při západu slunce proběhlo v Nechorách tradiční zarážání hory. Ve Spodních Nechorách se vždycky schází hodně návštěvníků. Po krátkém projevu starosty obce Jana Prčíka, ve kterém vzpomněl také všechny vinaře, kteří...